Moje malé světélko, chci, aby svítilo...
Už šeří se a fouká a vítr si píseň brouká...
Martin, svatý Martin, jeho kůň ho nese směle v dál...
Temno je kolkolem, sníh je a mráz...
Tyto písně máme spojené se slavností svatého Martina už několik let. A také těšení se, chystání lampičkové cestičky i tajné pečení rohlíčků. A samozřejmě výrobu lucerniček.
Tak jsme se zase po roce sešli u Vajdíků na vršíčku nad Francovou Lhotou, abychom si pospolu připomněli příběh o dobrém srdci, potřebu nás všech načerpat v těchto dnech co nejvíce světla do našich životů a společně prožili ten krásný pocit, když se s někým podělíme...
Pohled na lucerničkový průvod nikdy neomrzí.
A chvíle mezi dnem a nocí, kdy se ani blízko, ani daleko zjeví svatý Martin na svém koni, je nezapomenutelná pro děti i dospělé.
Díky, že jsme zase mohli prožít krásné okamžiky s krásnými lidmi.
Katka
Žádné komentáře:
Okomentovat