Mrazivý pátek s Danielou a Katkou.
Už cesta na Vrběnku byla krásná, užívali jsme si namrzlou trávu a první škraloupy na kalužích.
V kruhu jsme si pověděli o svatém Martinovi a zazpívali Martin, svatý Martin a Moje malé světélko.
Údolíčko Vrběnky bylo jak ledové království, stačilo ale vyběhnout nahoru na louky a díky sluníčku a běhání se nám hned rozproudila krev.
V sadech nad Vrběnkou jsou rovné terásky, kde se dá parádně skákat, běhat a hrát různé hry.
Nakonec si děti stejně nejvíc užívaly válení, skoky a kutálení se z terásek dolů. Ani k tomu nepotřebovaly sníh.
Na sluníčku jsme zvládli i anglické okénko - počítání do 5 a pozdrav: "give me five!"; povely jako sednout, vyskočit, vstát... už děti zvládají s přehledem:-)
Pohodička na sluníčku.
Před obědem jsme si ještě užili frotáž listů a starší děti (vlastně i některé mladší) se nadšeně pustili do předškoláckých úkolů.
Na oběd už jsme se těšili, mňam!
Odpoledne někdo spal, někdo vymalovával a některé děti vyplňovaly jeden úkol za druhým. Tak jsme se do toho zabrali, že jsme skončili později než obvykle. Tímto se omlouvám čekajícím rodičům, ale byl tak prima den, že nešlo skončit:-)
Jako by děti cítily nadšení a sílu komunity po čtvrteční schůzce.
Díky, Katka
Žádné komentáře:
Okomentovat