Úterý, středa, čtvrtek 12.- 14. ledna

 I v úterý "vládlo" kolem Vrběnky blátíčko.

Poté co jsme se v kruhu společně pozdravili ......

                              Ruce mé a ruce tvé,

             každý máme ruce dvě.

           Jedna dává, druhá přijme,

             od srdce a s láskou.

.... a rozcvičili se při říkankách....

          Prsty to jsou bratři,celý svět jim patří.

          A my teď ty prsty,schováme si v hrsti.

          Spočítáme hned: jedna, dva, tři, čtyři, pět.

.... poslali jsme po kruhu mluvící kámen, aby každý dostal svou chvilku na " krátké" :)

sdělení pro ostatní = učíme se naslouchat druhým.

                                  

 A pak už zas to bláto...... " zima byla, bláto bylo, cikáně se narodilo...." 

nám tam zakrátko také pobíhalo několik " cikáňat". Né snad, že by  děti změnily barvu pleti, ale svou

živelností a zaujetím pro přítomný okamžik, by se daly klidně zaměnit i za malé tibeťánky!

Umazaní, od bláta, ale s veselým úsměvem na tvářích..... 

 Mezitím už v kamnech tiše praskal oheň. Některá děvčátka se uchýlila do tepla maringotky, kde si

v klidu hrály své dívčí hry, Abi a Vaneska tkaly.

                                  

 Před obědem jsme ještě vyrazili s jablíčky za ovečkami.

 Po výborném obědě, všichni zachumláni do svých spacáku, jsme se nechali pozvat do nového pohádkového příběhu " O Míšovi Kuličkovi".

                                   

 Odpoledne už se nikomu moc ven nechtělo, a tak jsme zbytek času prožili prohlížením a čtením nebo také vystřihováním a vybarvováním ve " Sluníčkách".

 Středeční program ve školičce se nesl především ve znamení společného vaření. Na našem jídelním lístku byly šišky s mákem......

                                   

...... než se šišky uvařily, děti kreslily na volné téma....

                                            

...... a pak už jen dobrou chuť a děkujeme! Mňam!

                                 

 Ve čtvrtek jsme vyrazili zase po Vánocích do sokolovny. Ještě, že jsou tělocvičny pevně stavěné. Naše jednotka byla tentokrát v dost silné sestavě 15-ti dětí! Vyřádili se při hrách, co si pro ně připravila Jíťa.

                                 

 Dokonce jsme tu i oslavili  Dorotčiny čtvrté narozeniny, dort byl vynikající a dojídal se ještě po poledním klidu. Korunu pro oslavenkyni jsem zapomněla vzít s sebou, a tak opožděné foto až z maringotky.

                                 

Děkuji za krásné tři dny! Simča

P.S. O víkendu jsem objevila zajímavé stránky nejen o knížkách.